pátek 30. května 2014

Americká vs. česká vs. jihoitalská MeNtAlItA

Cestování dává člověku fantastickou možnost porovnávat pohled na svět z různých perspektiv. Loni jsem strávil 3 týdny v Jižní Itálii, letos téměř stejně dlouhý čas v USA. Viděl jsem, jak přemýšlejí Italové i Američani a mám určitou představu o tom, jak přemýšlíme my v ČR.

První základní rozdíl je v přístupu k práci. Italové mají na všechno dost času. Za prvé je potřeba dát si presso, poté vše prodiskutovat, dát si další presso.... hm a raději to ještě jednou prodiskutovat. Ve finále trvá hodinu než tři chlapy neřežou větev na táborák. Američané dostanou nápad, zhodnotí ho a jdou na věc. Není podstatné, zda nápad pochází od pětiletého dítěte, manažera a nebo stoletého staříka. Klíčové je, jestli je nápad použitelný a zda může pomoci. Pokud ano, jdeme na to a to hned. Překážky řešíme cestou, klíčové je to udělat. No a kam zařadit český přístup? Někam mezi. Nápady je lepší moc nemít, protože takhle se to dělalo za našich babiček a tak to tak budeme dělat taky. Na druhé straně z italského pressa jsme v Čechách udělali prasárnu do celého hrnku, které říkáme káva.... přesto na rozdíl o Italů většinu práce uděláme a to ještě ve slušném čase.

Remcání. Jak jsou na tom tyhle tři národy s remcáním? Remcají všichni a všude, ne že ne, ale rozdíl je v tom co s tím remcáním udělají.  Italové si začnou stěžovat, dají si presso, zvýší hlas, asi hodinu diskutují, poplácají se po rameni a jdou si dát siestu. Američané si také stěžují. Začnou stížnost analyzovat a hledat východisko, naleznou možná řešení a pustí se do práce. Češi remcají, dají si pivo (nebo hrnek "kávy"), remcají dál a nakonec si řeknou, ale vždyť v Ugandě jsou na tom ještě hůř.

A co takhle jídlo a stolování? U Italů je na prvním místě kvalita potravin. Ta je dána tím, že nekvalitní potraviny v Itálii těžko seženete. Milují těstoviny a překvapivě hodně smaží. Třeba uvaří rýži a pak jí osmaží - arancini (ono je to dobrý!!!). Stolují často společně, s rodinou, přáteli, kamarády a nutno dodat, že vaří doma. Američané vyrazí večer do ulic, zalezou do restaurace a dají si burger. Nepředstavujte si ten bordel z fast foodu, ale pořádný poctivý burger. Někdy sami, někdy s přáteli. A jak to vypadá u nás? Mnoho lidí znavených celým dnem si dá nějaký ten blaf - párek, hermelín, chleba s.... a říkáme tomu večeře.

Rozdíly jsou ve všem. Někdy téměř nepatrné. Jindy až děsivé - Italy jsem chtěl za jejich věčné diskutování a popíjení pressa jednou už uškrtit (jeli jsme k moři, cca 40 km a mezitím bylo asi 5 zastávek na presso - true story). Je dobré si něco vzít ze všech přístupů, vidět rozdílnost a chápat, že to vždy nemusí být tak, jak to vidíme bezprostředně kolem nás.

Je to subjektivní pohled - můj pohled. Vidíte to jinak?

7 komentářů:

  1. "Zatímco ztrácíme svůj čas váháním a odkládáním život utíká." Seneca :) Ale presso bych si dala :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsou prostě Italové, člověk po týdnu pochopí, že nemá smysl se rozčilovat...

      Vymazat
  2. Je to pravda, národy jsou různé a je vtipné sledovat rozdíly a dobré se poučit. To mám na cestování ráda :-) Jsem zvědavá, protože letos letíme do USA, ale jedno odpoledne máme mezipřistání v Římě :-D Takže můžu pozorovat tvé postřehy :-)
    Díky za koment na blogu. Do Chicaga vůbec neletíme. Budeme ve Washingtonu a pak přelítáváme do Californie, kde objedeme většinu národních parků. A jako tečka nakonec - Niagáry v Buffalu, Washington D.C. a New York.
    Minimalismus je skvělý, škoda že ho nepraktikuje více lidí. Možná by se zhroutila celá ekonomika, ale taky by se možná ochránilo spoustu ohrožených druhů a deštných pralesů. Ekonomika světa je pouto, které lidi svazuje tak, že nemůžou opravdu svobodně žít. Žijí jen v iluzi svobody, která je ve skutečnosti pastí, která ničí životy jiných lidí, zvířat a přírody samotné (viz. Borneo).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Souhlasím, na cestování je skvělé to, že člověk může porovnávat rozdílné mentality lidí a sám se na sebe podívat z pohledu rozdílné mentality. Úplně nesouhlasím s tím, že ekonomika je pouto, které lidi svazuje. V poslední době spíše vidím příležitosti, které člověk i díky tomu, že vše je propojené získává. Můžeme více cestovat, může vydělávat peníze jinak než 12 hodinami u pásu. Možnosti jsou opravdu veliké a zajímavé. Užij se USA ;-)

      Vymazat
  3. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  4. Mikuláši, já Ti dám, až pojedeš do Itálie !!! ;-)
    jen mě napadlo- jak si myslíš, že to je ve vztahu srovnání vztahu k rodině- myslím třebas jak pečují třeba děti o rodiče nebo obráceně . Co myslíš ?
    Jinak vesměs souhlasím .

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myslím, že je tam rozdíl, který jsem pozoroval hlavně v Itálii a Řecku (když jej sem přihodím). Často jsem viděl, že rodiny tam spolu trávili mnohem více času než je běžné u nás. Rodinami přitom nemyslím jenom rodiče a děti, ale společně s babičkou a dědou, opravdu širší rodina. Často jsem je viděl společně například v parku a nebo při večeřích a to i ve všední dny, což u nás moc nevidím. Ameriku z tohoto pohledu nedokážu posoudit.

      Vymazat